náměstí T. G. Masaryka

Novinky

V pravém dolním rohu náměstí je nově umístěn kovový šachový stolek ve tvaru jedné z figurek – koně, který vyvořil sochař Petr Vaněk. Šachové figurky si mohou zájemci oproti vratné záloze zapůjčit v městském informačním centru v době, kdy je otevřeno pro veřejnost.

Náměstí T. G. Masaryka je rovněž startem pro dvě mobilní aplikace, které provedou po nejzajímavějších místech v centru města. Jako první vznikla geolokační hra GEOFUN – hra co svět neviděl. Druhou aplikací je on-line naučná stezka, jíž vytvořili studenti Gymnázia Dvůr Králové nad Labem a Střední školy informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem, a nese název "Se Zábojem po stopách rukopisu". 

Stará radnice

Byla postavena roku 1572 po požáru měšťanského domu, který stával na jejím místě. Původní štít směřoval do Kostelní ulice (dnes Palackého) a na straně do náměstí měla věž podepřenou dvěma opěrnými sloupy. V roce 1790 radnice vyhořela a roku 1833 dostala dnešní podobu, byť její fasáda prošla určitými změnami.

Na průčelí radnice se nacházejí hodiny a latinský nápis. Hodiny mívaly vedle hodinové a minutové ručičky ještě jednu, která rozdělovala den na čtyřiadvacet částí. Zelený ciferník s čísly 1 až 24 na budově zůstal dodnes. Latinský nápis HAEC DOMUS ODIT AMAT PUNIT CONSERVAT HONORAT NEQUITIAM PACEM CRIMINA IVRA PROBOS hlásá: Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné.

Dnes zde jsou reprezentační prostory města a výstavní síň.

Městská spořitelna

Jednou z dominant náměstí je i secesní budova České spořitelny z let 1909–1910. Její pravé křídlo bylo přistavěno později, dnešní podobu získala až v roce 1930.

Kašna se sochou Záboje

Jejími autory jsou zdejší rodáci, sochaři František a Antonín Wagnerovi. Kašna se sochou Záboje byla odhalena na náměstí 29. září 1857 při oslavách 40. výročí nalezení Rukopisu královédvorského. V roce 1950 byla přemístěna na okraj města a v roce 2005 se vrátila na náměstí přesně na místo, kde dříve stávala.

Je alegorickou oslavou mateřského jazyka a češství. Záboj, postava z Rukopisu královédvorského, má na sobě staroslovanský kroj, je opásán mečem, pravou rukou se opírá o štít a levou rukou tiskne k srdci varyto (staročeský hudební nástroj). Stojí na skále, z níž prýští tři prameny vody, které jsou symbolem čistoty, zdraví a stálosti. Pod sochou ve skále je vytesáno jméno Záboj a o něco níže slova: „Ty mluvi k nim slovy oteckými,“ což naznačuje, že si máme českého jazyka vážit a zkulturňovat jej.

Mariánský sloup

Pochází z roku 1750–54 od Josefa Procházky z Chrudimi. Je spojován s projevy díků za záchranu městského lidu před hrůzami morových ran. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie stojící na kouli, která představuje svět. Tento svět obtáčí had s jablkem v tlamě. Nad římsou ve střední části sousoší jsou sochy sv. Kosmy a sv. Damiána, sv. Vavřince a sv. Floriana. Sloup je obklopen šesti sochami – sv. Jakub, sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský, sv. Norbert, sv. Ignác a sv. Jan Nepomucký.

Náměstí T. G. Masaryka se nachází v mapovém portálu zde.