Pivovarnictví

Pivovar Tambor

Dříve směli pivo vařit, jak tomu bylo i v jiných městech, jen měšťané. Dělo se tak podomácku, a to na základě várečného práva, které městští získávali od panovníka, což pro rozkvět vaření piva sehrálo zásadní roli. Postupem doby, zejména od konce 15. století, se vaření soustřeďuje do větších a lépe zařízených sladoven a pivovarů.

Mluvíme-li o historii královédvorských pivovarů, pak je třeba zmínit „Dolení, Hoření a Starý“ pivovar. Nejmladší a také největší pivovar našeho města byl bezpochyby Klazarův. Pivovar byl moderní a prosperující firmou, která však byla v roce 1948 znárodněna. V roce 1979 je pak v tomto pivovaru uvařena poslední várka piva.

V současnosti převzal štafetu v řadě už pátý pivovar, který svou činnost zahájil přesně po třiceti letech pivovárečného ticha. Nese název Tambor a jeho pivo sklízí ocenění jak u běžných milovníků tohoto moku, tak u odborné veřejnosti.

Pohled do historie

Pivo směli vařit, jak tomu bylo i v jiných městech, jen měšťané. Dělo se tak podomácku, a to na základě várečného práva, které městští získávali od panovníka, což pro rozkvět vaření piva sehrálo zásadní roli. Postupem doby, zejména od konce 15. století, se vaření soustřeďuje do větších a lépe zařízených sladoven a pivovarů.

O tom, že vaření piva nedopadalo vždy dobře ani v těchto "lepších zařízeních", svědčí například dopis dvorským měšťanům ze 14. 10. 1719 psaný urozeným pánem Janem Adamem hrabětem z Gymnichu: "Sládek váš je absolutní ničema, není hoden aby sládkem slul, vždyť nedovede jediného doušku dobrého piva uvařiti a ač z várek chudí měšťané největšího užitku se mají těšiti, oni na místo užitku jsou různými nemocemi, kterých z piva dostávají tak ztíženi, že polehují, ano již častěji se událo, že špatnost piva měšťané smrtí odpykali."

Jaroslav Brychta se ve své práci "Dvorští a jejich várečné právo" zmiňuje o třech královédvorských pivovarech: "Dolením, Hořením a Starém". Dolení pivovar, který se udržel nejdéle, byl v čísle popisném 60. Podle rozlohy byl ve městě největší a zřejmě také nejstarší. Stál na místě bývalého hotelu "Tins" a rozkládal se až k uličce spojující dnešní Revoluční ulici s ulicí Přemyslovou. Vyhořel v roce 1572. Starý pivovar stál vedle dnešního hotelu Central a Hoření pivovar stával na "Ostrém rohu", dnes prodejně kožené galanterie. S vařením piva byly jako jedny z mnoha spojeny například i prostory Staré radnice, kde byla umístěna spilka a sklepy.

Nejmladší a také největší pivovar našeho města byl bezpochyby Klazarův, který postavilo v roce 1862 jednadevadesát právovárečných měšťanů. Ti také na svůj náklad (1200 zlatých rakouské měny) postavili sochu "Záboje". Roku 1866 pivovar postihla pohroma v podobě prusko-rakouské války. Pruští vojáci tehdy pivovar obsadili a vydrancovali. Škoda byla obrovská, a protože zdejší právovárečníci nebyli schopní uvést pivovar znovu do provozu, dali jej do dražby. Roku 1877 koupil pivovar František Klazar z Kruhu u Jilemnice, který jej vedl až do své smrti v roce 1921; vedení se poté chopil jeho syn PhDr. Jan Klazar. Rodina Klazarů udělala z pivovaru moderní a prosperující firmu, která však byla v roce 1948 znárodněna.

V lednu 1979 se vaření piva ukončuje a dne 28. února roku 1979 byla uvařena poslední várka. Šlo o světlou jedenáctku nesoucí název Novopramen. Pivo se poté dováželo v cisternách z trutnovského pivovaru a zde plnilo do lahví. V roce 1982 byla také zrušena "lahvovna" a "sodovkárna". V tomtéž roce byla část vybavení převedena do jiných pivovarů. Zbytek se začal likvidovat. Objekt byl nakonec bezúplatně převeden na Městský národní výbor ve Dvoře Králové nad Labem.

PhDr. Jan Klazar s manželkou Erikou zůstali ve Dvoře. Syn Gaston, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze – Braníku. Patří mezi autory „Dia“ piva a nealkoholického piva „Pito“. Úspěšně se podílel i na výchově nových pivovarských odborníků na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze. Jeho studentem byl také poslední sládek královédvorského pivovaru pan Jaroslav Tyč. 

Současnost –  Tambor

Štafetu převzal v řadě už pátý pivovar, který svou činnost zahájil přesně po třiceti letech pivovárečného ticha. Podmínkou pro to, aby mohl pivovar vzniknout, byl vlastní zdroj vody. V roce 2007 proběhl hydrogeologický průzkum podzemních vod a dnes je voda v kojenecké kvalitě čerpána z vrtu hlubokého 130 metrů. Zdá se, že spolu s žateckým chmelem a vybranými moravskými slady lidem opravdu chutná. Jen během Majálesu v roce 2009, kdy mohla veřejnost poprvé pivo ochutnat, se zlatavého moku vytočilo 3000 litrů.

"Doufáme, že lidem naše pivo bude chutnat," říká majitel pivovaru Nasik Kiriakovský. "Pro to ho také děláme. Nejde nám o nějaký evropský ´urychlovák´, ale o poctivé české pivo, na které by mohli být Dvoráci pyšní. Co se týče chuti, je samozřejmé, že se nemůžeme zavděčit všem. Dostaly se k nám i negativní ohlasy, ale zbylých devadesát procent je chvála a to nás pochopitelně velmi těší. Slyšíte-li pak od těch, kterým je pivovarnické řemeslo denním chlebem, že takový pivovar není nikde u nás ani v Evropě, spokojenému pocitu z dobře odvedené práce se neubráníte."

A odkud se vzal název Tambor a jak se vztahuje k našemu městu?
"Především je název Tambor originální, nikde jinde na světě není výrobek, který by toto označení nesl," odpovídá Nasik Kiriakovský. "Když jsem název vymýšlel, šlo mi o to, aby byl snadno zapamatovatelný a měl zvuk. Logicky jsme se také museli vypořádat s grafickým provedením, což se v případě původně zamýšleného názvu Dvořan ukázalo jako velmi komplikované. Současný název nabídl větší možnosti. Tambora si můžete představit třeba jako toho, kdo v roce 1866 po tažení pruských vojsk přichází vybubnovat zprávu o zkáze měšťanského pivovaru. Nyní se Tambor vrací jako dobrý posel, který všem zvěstuje, že se vaření piva opět navrací do Dvora. Každý si může nalézat spojitosti dle své chuti."

Pavel Janoušek, Tomáš Vlk

24.6.2015 17:46:15 | przeczytano 2364x | Jiří Třísko
 

MIEJSKIE CENTRUM INFORMACJI
DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM
náměstí T. G. Masaryka 2
544 17 Dvůr Králové nad Labem

tel.: +420 499 321 742
tel.: +420 730 182 895
info@mudk.cz

Czynne:
poniedziałki–piątki 8:00–17:00
soboty 8:00–13:00
load