Dvůr Králové nad Labem

Znalost výroby dutých perlí imitujících perly přírodní – vyráběné technologicky stejným postupem jako později vánoční ozdoby – se díky faktorům a obchodníkům dostala v 70. letech 19. století z Jizerských hor do Krkonoš. Jinak tomu ale bylo v Podkrkonoší. Zde se začali perle foukat na počátku 60. let 19. století díky kontaktům s centrem monarchie – Vídní. Ještě na počátku 20. století se v Čechách foukané skleněné vánoční ozdoby zhotovovaly okrajově. Navíc existovala velká konkurence. Místo velkých skleněných koulí a dalších tvarů zhotovovali domácí foukači na severovýchodě Čech většinou následně vnitřně stříbřené perle a perličky, expedované od 80. let 19. století především do Indie. Pomocí jednoduchého foukacího strojku a formiček nebo po jednom kuse je zhotovovali lidé v Jizerských horách (okolí Smržovky a Josefova Dolu), v Krkonoších (Poniklá, Vítkovice) a Podkrkonoší (Hořice, Zdobín, Doubravice, Bílá Třemešná aj.).

Situace v oboru se změnila po roce 1908, kdy české foukané perle z Indie začalo vytlačovat levnější japonské zboží. Plné sklady a vysoký počet nezaměstnaných dělníků přivedly na myšlenku sestavovat z perel skleněné vánoční ozdoby, které tehdy byly v Evropě i Zámoří zavedeným artiklem. Zrodil se tak originální typ perlových ozdob, vyhledávaný dnes sběrateli po celém světě (tzv. jablonecké vánoční ozdoby). Snad již před 1. světovou válkou se objevily i vánoční ozdoby navlékané na Zásadsku nikoliv z foukaných, ale sekaných perliček. Při vytváření perlových a perličkový ozdob se běžně využívaly i další polotovary jablonecké skleněné bižuterie. Novinkou na trhu byly kolem roku 1910 také vánoční dekorace z malovaného kartonu sypané drobnými kuličkami (balotinou), tzv. reflexní zboží.

Po roce 1918 se krize ve foukaných perlích vytratila, oživení trvalo však jen do poloviny 20. let. Další krize zasáhla i foukače z okolí Dvora Králové nad Labem. Východisko nabídl Sklářský ústav v Hradci Králové. V březnu 1931 uspořádal společně se sklářskou školou v Železném Brodě pro čtrnáct nezaměstnaných perlařů z Podkrkonoší kurs zaměřený na nové výrobky. Vedl jej výtvarník Jaroslav Brychta. V květnu a červnu 1931 na tuto akci navázaly tři kursy věnované výrobě a dekoraci vánočních ozdob. Účastníci z Hořic, Miletína, Zdobína, Trotiny a Libonic se museli zavázat, že vstoupí do nově vytvořeného společenstva, aby byla zaručena kvalita a obchodní solidnost. Když Sklářské družstvo pro výrobu foukaných vánočních ozdob se sídlem ve Zdobíně dne 20. července 1931 vzniklo, mělo již 31 zakládajících členů. Své zboží označovalo chráněnou značkou v podobě vánočního stromku s kometou.

Zatímco dříve se foukané vánoční ozdoby do Československa dovážely z Německa, od 30. let se naopak exportovaly. K povrchové dekoraci českých vánočních ozdob se užívalo stříbření, zlacení, barvení, ledování či ovíjení ozdobnými třásněmi. Foukané vánoční ozdoby se díky systematické podpoře státem zřízeného Sklářského ústavu staly ojedinělým případem sklářského oboru, který během světové ekonomické krize vzkvétal. Na světové výstavě v Bruselu získaly ozdoby ze zdobínského družstva prestižní cenu Grand Prix (1935), stejně tak jako v Paříži (1937, kolektivní Grand Prix pro celou československou expozici).  

Po skončení 2. světové války propadly firmy německých majitelů státu a jejich řízení se ujali tzv. národní správci. Následovalo znárodnění všech soukromých podniků. V roce 1948 se výroba vánočních ozdob z Jizerských hor (Knobloch & Berger), Krkonoš (Otto Horna, dříve S. Horna) a částečně i Podkrkonoší (Václav Berger) soustředila do národního podniku Skleněná bižuterie se sídlem v Jablonci nad Nisou. Po čtyřech letech byl podnik včleněn do národního podniku Železnobrodské sklo (založeno 1948). Zatímco foukané vánoční ozdoby nacházely odbyt zejména v západních zemích (Itálie, Nizozemí, USA, Belgie, Francie, Velká Británie), perlové a perličkové se vyvážely v prvé řadě do socialistických států, Rumunska či Polska (v sedmdesátých letech na polský trh dokonce směřovalo kolem 70 % zboží).

Po roce 1989 se v důsledku liberalizace poměrů v Československu ze státních podniků staly soukromé firmy. Některé ze závodů se osamostatnily, vznikly i zcela nové provozy. Hlavními trhy pro české skleněné vánoční ozdoby zůstaly USA, Nizozemí, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie, Německo či Kanada. Citelně ale opadl zájem v bývalých socialistických zemích, a to většinou díky jejich vlastní výrobě (Polsko, Rumunsko). Vrcholem konjunktury byl rok 2001, dnes je poptávka na světovém trhu – díky konkurenci čínské strojové produkce a ekonomické krizi – nesrovnatelně menší.