Městské muzeum

Městské muzeum nepotřebuje zimu, aby mělo Vánoce

V Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem je jediná stálá expozice vánočních ozdob v České republice. Připomíná tak tradici výroby foukaných skleněných ozdob nejen na Královédvorsku.

Začátky královédvorské zoo v sousedství Vlastivědného muzea

Královédvorská zoo měla původně podobu zookoutku u sídla tehdejšího Vlastivědného muzea – vily bývalého továrníka Neumanna ve Dvoře Králové nad Labem, obklopené krásnou zahradou. Aby se zvýšila atraktivnost muzea pro návštěvníky, zřídil se v zahradě u vily zookoutek, který se stal základem dnešní zoo. Právě rok 1946, kdy se v tomto zookoutku v podomácku vyrobených klecích zabydlela zatím evropská zvířata, je považován za rok vzniku královédvorské zoo. Letos je to právě 70 let a už jen porovnání tehdy 6,5ha zookoutku s dnešní zoo je důvodem k oslavám tohoto výročí.

Proč Dvůr Králové nad Labem – město s textilní tradicí – nemá textilní muzeum

S Neumannovou vilou v dnešní zoo souvisí i příběh o tom, proč Dvůr Králové nad Labem, město s tradicí výroby a tisku textilu, nemá textilní muzeum. Město v 60. letech 20. století nechtělo vydržovat celou Neumannovu vilu jen pro Vlastivědné muzeum, a proto nabídlo tehdejšímu národnímu podniku Tiba, aby zde instaloval část sbírek textilního muzea, které vznikly roku 1936 při příležitosti Tekstilní a krajinské výstavy. Obě muzea pak byla otevřena v jedné budově roku 1965. O 4 roky později zástupci městského národního výboru rozhodli, že Neumannovu vilu budou rekonstruovat, protože již nevyhovuje požadavkům doby. Plán byl po rekonstrukci vrátit do přízemí textilní muzeum a do 1. patra umístit ředitelství zoologické zahrady. Vlastivědné muzeum se mělo přestěhovat po rekonstrukci do dnešního městského muzea v Kohoutově dvoře. Sbírky obou muzeí se tak stěhovaly dočasně do beden. Jako přechodný depozitář pro sbírky (cca 5000 ks) Vlastivědného muzea byl určen Hospital Kuks. Sbírka textilního muzea našla své, tenkrát dočasné místo v České Skalici. Do Dvora Králové nad Labem se již nevrátila. Nedávno se však v Městském muzeu ve Dvoře Králové otevřela stálá expozice věnovaná další místní tradici: skleněným vánočním ozdobám.

Městské muzeum nepotřebuje zimu, aby mělo vánoce

Tradice výroby vánočních foukaných ozdob začala na Královédvorsku v roce 1931 a přežila dodnes. Přesto již má své stálé místo v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem. Vánoční ozdoby ve tvaru exotického ovoce, konvičky, ptáčka nebo muchomůrky visí o Vánocích asi v každé královédvorské rodině, ale jinde jsou považovány za unikáty. A pokud si každoročně užíváte zdobení vánočního stromečku, potom si stálou expozici vánočních ozdob vychutnáte. Ozdoby různých tvarů, velikostí a typů jsou zde uložené v důmyslných šuplíkách a skříňkách. Jejich postupné otevírání a objevování barevných unikátních vánočních ozdob se stává nejen hrou pro děti.

Budovy městského muzea spojuje barokní portál z Kuksu

Kousek z barokního areálu Kuks máme i v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem. Tehdejší správce Šporkova panství F. A. Berger si přivezl v době, kdy byl již lázeňský areál v Kuksu na úbytě (1736-1738), z Kuksu honosný barokní portál, který měl být zřejmě hlavní branou do barokního areálu. F. A. Berger jej umístil mezi budovu fungujícího špýcharu v Kohoutově dvoře a novou kamennou jednopodlažní stavbu – dnes hlavní budovu muzea. Autorem portálu není sám Matyáš Bernard Braun, ten již tehdy vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nevykonával těžkou sochařskou práci, ale portál pochází z jeho dílny a autory byly pravděpodobně chrudimský sochař Jan Procházka, nebo bratři Pacákovi ze Žirče.

Tento barokní portál dnes tvoří vstupní bránu do Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem. A sluší mu to tady!

Královédvorská Křížova cesta – utrpení a poroba nejen namalovaná

Zmíněného pana Bergera, správce Šporkova panství, si nepleťte s Janem Václavem Berglem, dvorním malířem Marie Terezie a královédvorským rodákem. Vytvořil veliké množství obrazů ve Vídni, v Pešti a v různých místech Dolních a Horních Rakousích, zdobil freskami zdi a stropy klášterů, zámků, chrámů a jiných význačných budov včetně tzv. Berglových pokojů ve vídeňském Schönbrunnu. Obrazů na plátně a zarámovaných nemaloval mnoho. Proto je série jeho největších pláten - královédvorská „Křížová cesta”, která má nyní své místo v nejvyšším patře Špýcharu Městského muzea ve Dvoře Králové, opravdovým unikátem.

Bohužel z původních 14 obrazů bylo dochováno jen 10. Ze zbývajících 4 jsou další dva zmenšeny, z jednoho jsou 2 nepatrné zbytky, jeden byl zcela zničen. Původně zdobilo všech 14 obrazů stěny děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Děkan Josef Beran však nepřál v době regotizace v 2. polovině 19. století baroknímu umění a nahradil plátna plastickou „Křížovou cestu” ze sádry. Při nešetrném snímání obrazů došlo k prvnímu poškození - jeden byl téměř roztrhán. Tehdejší soudní rada Antonín Schulz z něho zachránil již zmiňované dva nepatrné zbytky. Další obraz byl zcela zničen neopatrně odhozenou zápalkou. Ostatní obrazy zachránil Antonín Sucharda z Nové Paky, který 10 z nich, dle některých zdrojů, prodal dále do Solnohradu. Až občané města se postavili za navrácení Berglova díla do Dvora Králové nad Labem. Na zpětný odkup byla nakonec poskytnuta státní podpora, a obrazy se tak vrátily zpět, ovšem v zuboženém stavu. Dnes můžete toto unikátní rekonstruované dílo obdivovat v podkroví Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem.