Hospital Kuks

F. A. Špork nepotřeboval léčivý pramen, aby vybudoval světové lázně

F. A. Špork měl velký sen a ten si také splnil. Nechal postavit v Kuksu překrásné lázně. Investoval do barokního areálu a podporoval dílo M. B. Brauna, jehož sochy jsou dodnes k vidění nejen v Kuksu, ale také v unikátním Betlémě v lese nedaleko areálu. Léčivost pramenů se však nikdy nepotvrdila. V roce 2015 byl celý barokní areál zrekonstruován a vy tak můžete i v 21. století také zažít Šporkův barokní zázrak. Majestátní Hospital Kuks s barokní lékárnou a bylinkovou zahradou, kaskádové schodiště, malby Tance smrti a sochy Ctností a Neřestí.

V roce 1692 začal F. A. Špork budovat barokní komplex léčebných zařízení v malebném labském údolí, které bylo příliš zamokřené a pro zemědělské využití nevhodné. Špork naopak přítomnosti spodních vod využil: na levém břehu Labe postavil lázeňskou budovu a v údolí Labe zřídil upravené stezky kolem zachycených „léčivých pramenů”. Po uvedení do provozu v roce 1695 se lázním dařilo. Na pravém břehu Labe byl postaven naproti lázeňské budově klášter Milosrdných bratří se špitálem a před ním kostel Nejsvětější Trojice s rozsáhlou kryptou pro zemřelé. V Kuksu přibylo i divadlo a v dalších letech byly lázeňské cesty vyzdobené plastikami sochaře Matyáše Bernarda Brauna prodlouženy a doplněny o sochařský komplex Betléma. Zachycené „léčivé prameny“ v údolí Labe byly však ve skutečnosti jenom vývěry mělkých podzemních vod, a zřídelní základna lázní tak od počátku nefungovala dle plánu. Hrabě Špork se bez úspěchu pokoušel nalézt pro své lázně skutečnou minerální vodu, bez které Kuks nemohl dále konkurovat západočeským lázním. Úpadek lázní v Kuksu jen stvrdila velká povodeň, která v roce 1740 zničila zachycené prameny v údolí Labe. Lázně už nebyly nikdy obnoveny.

V roce 2013 začala rekonstrukce barokního areálu včetně Hospitalu Kuks s barokní lékárnou, která trvala 22 měsíců. V roce 2015 opravený barokní areál navštívilo 139.000 turistů a stal se 6. nejnavštěvovanější památkou v rámci Národního památkového ústavu určitě i díky nové cyklostezce Hradec Králové-Kuks.

Budovy městského muzea spojuje barokní portál z Kuksu

Kousek z barokního areálu Kuks máme i v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem. Tehdejší správce Šporkova panství F. A. Berger si přivezl v době, kdy byl již lázeňský areál v Kuksu na úbytě (1736-1738), z Kuksu honosný barokní portál, který měl být zřejmě hlavní branou do barokního areálu. F. A. Berger jej umístil mezi budovu fungujícího špýcharu v Kohoutově dvoře a novou kamennou jednopodlažní stavbu – dnes hlavní budovu muzea. Autorem portálu není sám Matyáš Bernard Braun, ten již tehdy vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nevykonával těžkou sochařskou práci, ale portál pochází z jeho dílny a autory byly pravděpodobně chrudimský sochař Jan Procházka, nebo bratři Pacákovi ze Žirče.

Tento barokní portál dnes tvoří vstupní bránu do Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem. A sluší mu to tady!