Městský prapor

• Městský prapor

Při slavnostním aktu v síni státních aktů budovy Poslanecké sněmovny v Praze převzal spolu s dvaceti šesti starosty obcí a měst ve středu 1. února 1995 prapor i starosta města Dvora Králové nad Labem. List praporu tvoří tři vodorovné pruhy - zelený, bílý a zelený v poměru 2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Tento prapor se odvozuje od praporu městské hotovosti, která se zúčastnila údajně bitvy na Bílé hoře v roce 1620. V tomto případě jde spíš o pověst, ale pravděpodobnější je skutečnost, že městská hotovost se zúčastnila jiné bitvy na Bílé hoře. Bylo to při obléhání Prahy pruským vojskem o sto let později. Tento historický prapor, uložený v Městském muzeu, je zelený, je na něm znak města a na druhé straně obraz Panny Marie.

A protože základní barva tohoto vzácného praporu je zelená, byla od ní odvozena i barva městského praporu současného. Podle názoru členů heraldické komise parlamentu jde o unikátní případ, kdy se prapor neodvozuje od městského znaku, ale z praporu již existujícího, starého praporu městské hotovosti.

Bílý pruh uprostřed symbolizuje Labe, které protéká královédvorským údolím i vlastním městem, hoření i dolení zelený pruh představuje zeleň, která Dvůr Králové nad Labem obklopuje.

Prapor byl schválen a udělen rozhodnutím č. 21 předsedy poslanecké sněmovny 19. 1. 1995.

Městský znak

• Městský znak

Znak města Dvora Králové nad Labem byl udělen v roce 1398 králem Václavem IV. Postupem času v jeho podobě docházelo k méně či více podstatným změnám. 17.listopadu roku 1886 byl potvrzením Zemského archivu Království českého znak prohlášen za autentický a v této podobě jej lze spatřit v Městském muzeu.

Popis znaku

Na červeném štítě je stříbrná zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím se šesti stínkami a otevřenou bránou se zlatými stříbrně kovanými vraty a zlatou vytaženou mříží se třemi svislými a jedním vodorovným prutem. Nad hradební zdí vystupují dvě čtyřhranné stříbrné věže, každá s jedním černým oknem se zlatou mříží, ukončené cimbuřím se třemi stínkami s červeno-hnědou valbovou střechou se dvěma zlatými makovicemi na vrcholu každé z věží. Mezi věžemi je stříbrný dvouocasý lev ve vzpřímeném postoji, stojící oběma nohama na středních stínkách hradební zdi, se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Barva stříbrná a zlatá se může ve znaku nahrazovat barvou bílou resp. žlutou.

Znak obce Žireč

• Znak obce Žireč

Součástí města Dvora Králové nad Labem je Žireč. V roce 1698 byla tato obec povýšena na městys a od roku 1719 je znám městský znak. Žirči byl znak dále potvrzen rakouským ministerstvem vnitra v roce 1908. Přesto, že Žireč je v současné době součástí města Dvora Králové n. L., nelze popírat jeho právo na užívání vlastního znaku. Proto Městské zastupitelstvo rozhodlo, aby součástí vyhlášky o symbolech města byla také kodifikace znaku Žirče včetně pravidel jeho užívání.

Popis znaku

Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím o pěti stínkách na obou stranách otevřené brány bez vrat. Nad branou vystupuje nízká věž stříbrné barvy s cimbuřím o třech stínkách, ukončená červenou špičatou střechou se zlatou makovicí. Po obou stranách věže a nad věží jsou ve znakovém poli umístěny tři šestipaprskové hvězdy zlaté barvy. Po stranách brány stojí černé,branou přerušené patě štítu dva andělé přirozené barvy se stříbrnými štíty držící spolu v bráně zelený věnec. Levý anděl je oděn rouškou červené barvy, pravý rouškou modré barvy. Pod věncem je pětilistá květina červené barvy se zeleným stonkem a zelenými listy. Barva stříbrná a zlatá se může ve znaku nahrazovat barvou bílou resp. žlutou.