Městský prapor

Tento prapor se odvozuje od praporu městské hotovosti, která se údajně zúčastnila bitvy na Bílé hoře v roce 1620. V tomto případě jde spíš o pověst, pravděpodobnější je skutečnost, že se městská hotovost zúčastnila jiné bitvy na Bílé hoře - při obléhání Prahy pruským vojskem o sto let později. Tento historický prapor, uložený v městském muzeu, je zelený, s vyobrazením znaku města na jedné a obrazem Panny Marie na druhé straně.

Protože základní barva tohoto vzácného praporu je zelená, byla od ní odvozena i barva městského praporu současného. Podle názoru členů heraldické komise parlamentu jde o unikátní případ, kdy se prapor neodvozuje od městského znaku, ale z praporu již existujícího, starého praporu městské hotovosti.

List praporu tvoří tři vodorovné pruhy - zelený, bílý a zelený v poměru 2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Bílý pruh uprostřed symbolizuje Labe, které protéká královédvorským údolím i vlastním městem, hoření i dolení zelený pruh představuje zeleň, která Dvůr Králové nad Labem obklopuje.

Další informace
Prapor byl schválen a udělen rozhodnutím č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny 19. 1. 1995.
Ve středu 1. února 1995 byl slavnostně předán starostovi města v budově Poslanecké sněmovny v Praze.

Městský znak

Znak města Dvora Králové nad Labem byl udělen v roce 1398 králem Václavem IV. Postupem času v jeho podobě docházelo k méně či více podstatným změnám. 17. listopadu roku 1886 byl potvrzením Zemského archivu Království českého znak prohlášen za autentický a v této podobě jej lze spatřit v městském muzeu.

Rorátník
Rorátník královédvorský je z 2. poloviny 16. století. Znak je do rorátníku vlepen, papír odpovídá, datace chybí, můžeme jen spekulovat, jestli znak pochází ze stejné doby jako rorátník

Popis znaku
Na červeném štítě je stříbrná zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím se šesti stínkami, otevřenou bránou se zlatými stříbrně kovanými vraty a zlatou vytaženou mříží se třemi svislými a jedním vodorovným prutem.

Nad hradební zdí vystupují dvě čtyřhranné stříbrné věže, každá s jedním černým oknem se zlatou mříží, ukončené cimbuřím se třemi stínkami, s červeno-hnědou valbovou střechou a se dvěma zlatými makovicemi na vrcholu každé z věží. Mezi věžemi je stříbrný dvouocasý lev ve vzpřímeném postoji, stojící oběma nohama na středních stínkách hradební zdi, se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Barva stříbrná a zlatá se může ve znaku nahrazovat barvou bílou resp. žlutou.

Pravidla užívání symbolů města
Používání symbolu města je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. K používání praporu města není třeba žádný souhlas. Znak města mohou ze zákona používat právnické osoby a organizační složky, které město zřídilo nebo založilo. Ostatní subjekty potřebují k používání znaku souhlas města (rady města).
Rada města pod číslem usnesení 847/2006-116.RM ze dne 19.10.2006 svěřila rozhodování ve věci užívání znaku města odboru všeobecné vnitřní správy.

Žádost o použití symbolu města
O užívání znaku města  rozhoduje ve správním řízení odbor všeobecné vnitřní správy. Pro užití znaku města je nutné podat písemnou žádost.

Grafická podoba symbolů města
Uvedená zobrazení znaku a praporu města Dvůr Králové nad Labem jsou pouze ilustrativní a tyto náhledy není možné v žádném případě používat při zpracování písemných nebo grafických materiálů.

Znak obce Žireč

Součástí města Dvora Králové nad Labem je Žireč. V roce 1698 byla tato obec povýšena na městys a od roku 1719 je znám městský znak. Žirči byl znak dále potvrzen rakouským ministerstvem vnitra v roce 1908. Přesto, že Žireč je v současné době součástí města Dvora Králové n. L., nelze popírat její právo na užívání vlastního znaku. Proto městské zastupitelstvo rozhodlo, aby součástí vyhlášky o symbolech města byla také kodifikace znaku Žirče včetně pravidel jeho užívání.

Popis znaku
Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím o pěti stínkách na obou stranách otevřené brány bez vrat. Nad branou vystupuje nízká věž stříbrné barvy s cimbuřím o třech stínkách, ukončená červenou špičatou střechou se zlatou makovicí. Po obou stranách věže a nad věží jsou ve znakovém poli umístěny tři šestipaprskové hvězdy zlaté barvy. Po stranách brány stojí na černé,branou přerušené patě štítu dva andělé přirozené barvy se stříbrnými štíty držící spolu v bráně zelený věnec. Levý anděl je oděn rouškou červené barvy, pravý rouškou modré barvy. Pod věncem je pětilistá květina červené barvy se zeleným stonkem a zelenými listy. Barva stříbrná a zlatá se může ve znaku nahrazovat barvou bílou resp. žlutou.